Dotazy, změny jídelníčku nebo objednávky krabičkové diety můžete provést na telefonním čísle (po-pá 8:00 - 16:00) 703 615 614
Nevhodné skladování potravin je jednou z nejčastějších příčin plýtvání jídlem. Škodíme tak nejen sobě, svému organismu i financím, ale i celé planetě. Jaké jsou tedy základní zásady zdravého skladování, které by měl znát každý?
K degradaci potravin a tedy množení bakterií dochází v podstatě neustále. Jediné, co dokážeme ovlivnit, je to, jak rychle toto množení probíhá. Velmi vysoké (vaření, pečení,...) nebo naopak velmi nízké teploty (od 10°C níže) pomáhají uchovávat potraviny jedlé po co nejdelší dobu – teploty od 10 do 60°C zase vytvářejí prostředí, které je pro bakterie jako stvořené.
Pokud tedy chceme udržet potraviny čerstvé co nejdéle, je důležité, abychom je v rámci této teplotní zóny, často označované také „danger zone“ (tj. zóna ohrožení), skladovali maximálně 2 hodiny.
Následně je třeba, abychom nesnědené pokrmy uložili do chladničky či mrazničky, které jejich životnost značně prodlouží.
Maximální doba uskladnění v chladničce se liší od jídla k jídlu. Všeobecná doporučení pro hotové pokrmy však hovoří o cca 3-4 dnech. Samostatné potraviny vydrží většinou déle, od několika dní (mléko) až po několik týdnů (máslo, zelenina, vejce, uzeniny).
- necháváme jídlo a potraviny vychladnout při pokojové teplotě
Typickým příkladem je například polévka – po dovaření část zkonzumujeme, zbytek však necháme klidně i celé odpoledne na sporáku. Jak však začne polévka chladnout, podmínky pro tvorbu bakterií se začnou dramaticky zlepšovat. Je proto důležité přeložit polévku do menších nádob a nejpozději do 2 hodin (v létě ideálně do 1 hodiny) vložit do chladničky. Netřeba se přitom bát, že vkládáte „příliš horké“ do chladničky – v menších nádobách, které navíc nejsou rozehřáté z vaření, dokáže i polévka vychladnout poměrně rychle.
- příliš spoléháme na čich a zrak
Večer jste si objednali pizzu a nesnědené zbytky zůstaly v krabici, kdesi v jídelně. Přestože na pohled i po ovonění může i taková pizza působit v pořádku, doporučujeme raději ji už nekonzumovat. Bakterie zodpovědné za nevolnost či onemocnění trávicího traktu jsou často odlišné od těch, které způsobují degradaci vzhledu a vůně daného jídla. Pokud tedy nějaké jídlo zůstalo mimo chladničky příliš dlouhou dobu, pro jistotu ho vyhoď – i jedinci s „pevnými“ žaludky riskují nejrůznější onemocnění, minimálně však nevolnost, průjem či zvracení.
- rozmrazujeme jídlo mimo chladničky
Rozmrazování masa, ryb, ale i jiných potravin by mělo v ideálním případě probíhat v chladničce, popřípadě ve studené vodě. Určitě není bezpečné, aby se například takové kuře rozmrazovalo v mikrovlnné troubě či v horké vodě. Takové rozmrazování vystavuje dané jídlo (resp. jeho okrajové části) “zóně ohrožení” a podporuje masivní množení bakterií. Samozřejmě, rozmrazování v chladničce trvá podstatně déle, stačí však, pokud se připravíte předem a kuře na nedělní oběd přeložíte z mrazničky do chladničky v sobotu večer. Za pocit bezpečí to přece stojí, no ne?
Jak jistě víš, strava v krabičkách je většinou (nejen v našem případě) rozvážena hned po uvaření a to od brzkého odpoledne až do pozdního večera. Především v teplém počasí tak musí být zajištěno její vhodné uskladnění a to až do momentu, dokud není předána klientovi a uložena do chladničky.
Zatímco však jiné donášky vozí jídlo maximálně v chladicích boxech (jejichž schopnost udržet jídlo skutečně zachlazené rychle degraduje) naše chladírenská auta jsou plně přizpůsobena k rozvozu stravy.
Prostřednictvím speciální izolace a především profesionální chladící jednotky je teplota v prostoru se stravou neustále udržována na hodnotě přibližně 4 °C. Díky tomu je minimalizován prostor pro množení bakterií a strava tak vydrží čerstá, chutná a bezpečná i v případech, že v našem chladírenském autě stráví několik hodin.